O názvu obce a jejím založení

Jméno naší vsi je v celosvětovém kontextu ojedinělé, proto ho také intelektuálně méně zdatní jedinci zapomínají a různě komolí. I proto bude vhodné učinit o podivuhodném jméně „Služátky“ drobnou poznámku.

Nespornou autoritou v oblasti původu názvu obcí a měst je několikadílný slovník Antonína Profouse, který vycházel ve 40. a 50. letech minulého století.Podle něj je vedle spisovné varianty „Služátky“ přípustné i lidové označení „Služátka“. Profous se však soustředí především na naše pelhřimovské „kolegy“ (žádná jiná obec tohoto názvu již neexistuje, jazykově příbuzné jsou nám dva „Služetíny“ v jihozápadních Čechách). O něco sdílnější jsou regionální badatelé Jaroslav David a Pavel Rous, kteří v roce 2006 vydali knihu o místních jménech na Vysočině. Z jazykového hlediska je přitom věc jednoduchá. Název Služátky je odvozen od názvu Služetice (analogicky Miřátky od Miřetic, Kojkovičky od Kojkovic, Hostětinky od Hostětin). U takových jmen je vždycky důležitá koncovka. Námi sledovaná koncovka –ice vytváří tzv. patronymické názvy, které označují původního vlastníka obce (V případě Služetic tedy Služatu). Tato koncovka byla navíc „módní“ v době prvotního osidlování Vysočiny (tzv. první a druhé kolonizace, které probíhaly v 12. – 14. století; nejstarší osady zakončené na –any se v našem regionu nevyskytují; objevují se až Lhoty (13. století, viz Ovesná Lhota, Bilantova Lhota atd..) a nakonec námi sledované –ice (přelom 13. a 14. stol., příkladů z okolí je přehršel).

Místní název zakončený na –tky je pak zdrobnělinou výše zmíněného názvu –ice. Např. víme, že nedaleko dnešních Miřátek se nachází pole Staré Miřátky, kde snad bývala větší vesnice (Miřetice) vypálená v době česko-uherských válek. Také víme, že Kojkovice a Kojkovičky pod Lipnicí byly původně jedinou osadou, která se rozdělila na velké „–ice“ a malé „-ičky“. V případě pelhřimovských Služátek je věc také jasná. Tato ves se připomíná prvně roku 1379 jako Služetice, podoba Služátky se objevuje až po husitských válkách v roce 1454. Je tedy více než zřejmé, že původní větší vesnice byla válkami silně poničena a obnovená obec pak dostala zdrobnělý název.

Bohužel v případě našich Služátek jsou dostupné prameny více než skoupé. První zmínka o obci je až z roku 1591, o předchozích osudech vsi nevíme prozatím nic určitého. Zaniklými obcemi v našem regionu se svého času zabývala Pavlína Mašková, která později vystudovala archeologii na UK. Ta potvrdila, že při svých výzkumech procházela i okolí Služátek a nalezla při tom několik „střepů“ ze 14.-15. století, ale to jako důkaz nějakého většího osídlení neobstojí. Z nálezů je patrné, že zdejší sídlo zřejmě vzniklo při druhé vlně kolonizace ve 14. století, ale jak bylo velké a zda bylo vypáleno či jinak ničeno, se můžeme prozatím pouze dohadovat.

Toto však rozhodně nechápejte, milí návštěvníci našich stránek, jako naše poslední slovo: Předloni jsem nalezl v oraništi u svého domu střepy z keramiky 14. století. Na základě těchto nálezů hodláme ve spolupráci s brodskými archeology projít zdejší pole, pokusit se objevit další střepy, a tak „vyslídit“ původní tvar obce. Nikdo se však nemusí v žádném případě bát nějakých rozsáhlých průzkumů. Z badatelského hlediska nejsou uvedené nálezy až tak vzácné… Chystáme se též informovat regionální badatele, aby při svých výzkumných cestách do archívů pamatovali i na Služátky. Je více než pravděpodobně, že bude existovat starší zpráva o Služátkách, než je ta z 16. století. Třeba nám taková zpráva poodhalí něco i o původním názvu obce…